Výkon práce nemusí pro zaměstnance znamenat jen benefit ve formě pravidelné odměny. Výkon práce znamená pro zaměstnance též odpovědnost za jím vykonávanou práci. Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou svému zaměstnavateli způsobí, jen ve větší části případů je tato jeho odpovědnost omezena částkou odpovídající 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

K tomu, aby vznikla odpovědnost zaměstnance za jím způsobenou škodu, musejí být splněny následující podmínky:

  • vznik škody na straně zaměstnavatele. Škodou se rozumí majetková újma, vyčíslitelná v penězích s tím, že škoda je tvořena jak skutečnou škodou zaměstnavatele (například ve formě zničení stroje, automobilu, poškození kancelářského vybavení a podobně), tak i ušlým ziskem, tedy ziskem, o který zaměstnavatel v důsledku škodné události přišel (například ve formě ztráty zakázky v důsledku rozbitého automobilu). Jak je uvedeno dále, ve většině případů odpovídá zaměstnanec jen za skutečnou škodu.
  • porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Plněním pracovních úkolů se rozumí výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Do této kategorie patří i vyšetření u poskytovatele pracovně-lékařských služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta tam a zpět a dále též školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, kterým se sleduje zvyšování odborné připravenosti zaměstnanců. Nepatří sem, a tedy nemůže dojít ke vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu, ale například cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta tam a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
  • existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody, takzvaný kauzální nexus. Porušení povinnosti zaměstnancem musí být příčinou vzniku škody na straně zaměstnavatele. Prokazování příčinné souvislosti může být ve složitějších případech složité a lze proto doporučit obrátit se na advokátní kancelář.
  • zavinění zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu, jen pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. V pracovním právu platí až na dvě výjimky (a to v případě odpovědnosti za schodek a odpovědnosti za svěřené předměty), že zavinění zaměstnance musí prokazovat zaměstnavatel; jedná se o obrácené důkazní břemeno, které je výrazně ve prospěch zaměstnance.

Neomezená odpovědnost zaměstnance

Dle ustanovení § 257 odst. 2 a 3. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu v plné výši, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek a dále jde-li o škodu způsobenou úmyslně; v takovém případě může zaměstnavatel nadto požadovat i náhradu ušlého zisku.

Omezená odpovědnost zaměstnance

Dle ustanovení § 257 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn, platí, že zaměstnanec, který je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

Chcete vědět

  • kdy zaměstnanec odpovídá za škodu jím způsobenou a jak se této odpovědnosti zbavit?
  • jak se vypočítá průměrná měsíční mzda?
  • jaký je limit odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu?
  • zda se v konkrétním případě jedná o odpovědnost za škodu bez limitu, či s limitem?
  • jaký vliv má na otázku odpovědnosti zaměstnance spoluzavinění zaměstnavatele?
  • zda je příčinná souvislost mezi konkrétním jednáním zaměstnance a vzniklou škodou?

Rádi Vám poradíme. Neváhejte nás proto kontaktovat.

Kontaktní formulář

12 + 13 =